Kousek nad výjezdem z Benešova směrem na Ovesnou v ostré levotočivé zatáčce nad roklí najdeme sousoší Jana a Pavla, respektive co z něho zbylo - pouze podestál. Sousoší bylo záhy po válce vandaly poničeno poté vhozeno do blízkého potůčku kde je jeho existence pamětníky monitorována ještě v polovině šedesátých let. Poté bylo torzo vyzdviženo a odvezeno patrně do depozitáře muzea v Děčíně kde jeho stopa mizí, bylo to ve stejné době kdy se rekonstruoval Mariánský sloup na benešovském náměstí ... Teto smutný osud potkal nejednu sochu v našem okolí....
V neděli 17. dubna 2016 proběhla naše vlastivědná akce - Po stopách posledního benešovského medvěda. Ve 14 hodin se z benešovského náměstí vydalo přibližně 30 účastníků na pochod. Cestou byla připomenuta zapomenutá místa i dávné jejich příběhy. Význačnější místa při cestě jsme osadili informačními cedulemi. U sousoší sv. Jana a Pavla a na poslední lidské oběti medvěda jsme opět vztyčili Borovicový kříž. Vycházky se zúčastnili i rodáci z Ovesné a svými vzpomínkami doplňovali naše komentované vstupy. Tím se akce velice obohatila. Konečným místem našeho putování byl kostel sv. Anny v Jedlce, který nám otevřel pan Jaroslav Dostál z Kulturně-historického spolku Malá Veleň z.s. a ochotně nám představil historii kostela i jeho zajímavosti. V 18 hodin jsme definitivně ukončili naši akci vyzváněním dobového místního zvonu z 15. století. Poté se někteří účastníci ještě vypravili na čaj do nedaleké restaurace U Madonny. K této akci byla vydána brožurka pojednávající o historii Ovesné a přilehlém okolí kterou obdržel každý účastník vycházky.
Na od města odvrácené straně Kozích hřbetů - původně Ziegenrücken. 334m. Najdeme v prostoru mezi Vítovou vsí či Dvorem (Heřmanovská ulice - dnes součást Benešova) a Heřmanovem kapličku. Nachází se na odlehlém a klidném místě a jek vidno je o ní pečováno.
Byla postavena na základech původní, jež byla vandaly zničena.
Byla postavena na základech původní, jež byla vandaly zničena.
V lese nad Benešovem pod vrcholem Kosího vrchu (Amselberg – 401 m ) najdeme kříž. Kurt Grohmann, byl příslušníkem rodiny textilních továrníků, byl také pánem dolního zámku až do roku 1932, kdy odešel ze světa ve věku 46 let tragickým způsobem. Za dosud nejasných okolností zde přišel o život. Patrně se zastřelil. Jeho přátelé mu na místě jeho skonu dali postavit pomníček jež se dochoval do dnešních dnů.
Benešovská sekce Hoského spolku pro
České Švýcarsko připravila, opravila a nově označila turistickou trasu známou
jako Domovská či Kruhová cesta. Ta nabízí zhruba dvouhodinovou příjemnou cestu
po levé straně Ploučnického břehu. Umožňuje nádherné pohledy z hřebene na
benešovské vrchy a Chřibskou pahorkatinu, kromě toho také přenádherný pohled na
město z vyhlídky "Polzenwarte".
V sobotu, 22. listopadu 1912, ve
dvě hodiny odpoledne bylo od benešovské Střelnice zahájeno slavnostní otevření nově
vybudovaných turistických cest. Před odchodem na trasu proslov předseda
horského spolku sekce Benešov, pan radní Dr. Görner. Ten se uskutečnil na sále
Střelnice, kde byly veřejnosti osvětleny všeobecné cíle spolku a především
vysvětlena povaha trasy a turistické zajímavosti na ní.
Putování se zúčastnili tito vážení
občané:
okresní předseda spolku Wurm
strarosta Theissig
radní Lühne, Weber, Freyer a Zosel
výbor Horského spolku sekce Benešov
stejně tak jako ostatní členové sdružení
knihkupec Heinrich Henckel za ústřední
výbor Děčín
tajemník Heller za horský spolek
Ústí nad Labem
pánové Konrad a Hölzel za secki
Kamenický Šenov
pan Trinks u jeho žena za firmu
E.E. Meinhold und Söhne z Drážďan
za severočeský exkursní klub byl
přítomen redaktor Karl Zimmermann
Při laskavém slunečním svitu jsme
razili cestu přes obecní les do prostředí romantického místa Siebengraben, odtamtud
na hřeben Kozích vrchů a nakonec zpátečním směrem k rozhledně, odkud jsem se
dostali znovu ke Střelnici. Jak nám potvrdil předseda Görner, turistiská trasa
by mohla být mnohem delší a propracovanější - při jejím budování však spolek
narážel na neochotu majitelů pozemků z Heřmanova, nechat přes své parcely vést vandrovní
cesty.
Účastníci tohoto skvělého výletu
spolu zůstali po celou trasu až ke Střelnici a cestu si obohacovali nenucenou konverzací,
která se rozhodně netýkala pouze turismu.
Cesty které se Benešovskému úseku
podařilo označit do r. 1912:
přes Ovesnou na Hutberg a odtud do
Březin
na Dobrnou a Brložec
přes Schwarzbusch, Fuchsberg,
Kesselberg do Žandova
do Oldřichova (u Františkova) a
otamtud na hrad Ostrý
na Kohout (Krohberg, Hahnbusch)
před obecní les do Siebengraben
(Sedm příkopů), Velké Veleně až na Jedlovou (Tannbusch)
z této cesty na Jedlovou byla
vybudována odbočka vedoucí přes Kozí hřbety (Ziegentrücken) zpět do Benešova
Všechny tyto trasy byly označeny
barevnými značkami. Velice důležitým článkem při jejich tvorbě byl především vedoucí
trasy, odborný učitel, Weber společně s panem Görnerem mladším. Oni dva se
zasloužily o označení většiny cest vybudovaných Benešovským spolkem. Stavbu
samotných cest řídil stavitel Rotsch z Benešova.
........................................................................................................................
Bohužel dnes je ,,Domovská cesta,, v žalostném stavu. Činnost divokých i lidských prasat a buření v odkrytých jejích částech činí tuto cestu ve vegetační době značně nehezkou a obtížnou.
............................................................................................................................
Na jižní straně města v nadmořské výšce 320 metrů se, na zalesněném úbočí, nachází 1 500 metrů dlouhý obecní les zvaný Kozí hřbety
1902 - zde byl vystavěn vyhlídkový pavilon - Ploučnická vyhlídka
1905 - Uprostřed úbočí byla 4. 6. 1905 postavena velká ochranná chata pro turisty, která později ustoupila zalesňování.
Na vrchu Vědro ( Ohmsberg ) 499 m,. nad Benešovem jsem byl nedávno. Krajina před setměním jako v hororu. Hrnec s pokladem jsem nenašel, stejně bych ho asi také neunesl a na zlého psa jsem nenarazil - Měl jsem štěstí.
POKLAD NAD DOBRNOU
Jednou šli ženy do lesa a z mechu koukal zakopaný hrnec s pokladem jež byl tak těžký že s ním ani nepohnuly. Doběhly si tedy do vesnice pro pomoc. Když se vrátili hrnec hlídal velký zlý černý pes s ohnivými očima. Rychle všichni utekli a vícekrát se k hrnci již nevrátili.
POKLAD NAD DOBRNOU
Jednou šli ženy do lesa a z mechu koukal zakopaný hrnec s pokladem jež byl tak těžký že s ním ani nepohnuly. Doběhly si tedy do vesnice pro pomoc. Když se vrátili hrnec hlídal velký zlý černý pes s ohnivými očima. Rychle všichni utekli a vícekrát se k hrnci již nevrátili.
Na vozové cestě z Malé veleně do Heřmanova stával v prostoru nad Hartmanovým vodopádem u brodu přes potok Riedlův kříž, který nechal postavit roku 1932 Wenzel Böhm z Malé Veleně č.33. Po roce 1945 zde ještě stával zhruba 15 let, poté se po něm slehla zem .....na místě se nachází pouze torzo jeho podstavce. Pohledem na nedaleký Hartrnanův vodopád v údolí dnešní Doliny (dříve Siebengraben) se však kochat můžeme i nadále.
OlderStories
Domovská stránka






















